Výroba DPS
Výroba desek plošných spojů je jednou ze základních
operací jejíž dokonalé zvládnutí představuje důležitý krok k funkční a
spolehlivé konstrukci.
Moje první pokusy o výrobu desky s plošným spojem
byly metodou vyškrabávání izolačních cest v cuprextitu. Jako nástroj
jsem nejprve používal ostrý šroubovák a potom jsem si vyrobil nástroj z
tvrdokovu. Nebylo to ale ono a o nějakém složitějším motivu jsem si mohl
nechat jenom zdát.
Sehnal jsem si tedy soupravu pro kreslení plošných
spojů, která obsahovala dvě radispera o různém průměru, kreslící
kapalinu růžové barvy a plastový obal soupravy sloužil jako leptací
miska. To bylo ještě před rokem 89. Pro leptání jsem používal chlorid
železitý, který se v té době používal na čističce odpadních vod.
Při leptání v chloridu železitém používám
lepící pásku pro snadné uchopení desky při kontrole stavu leptání
Tento způsob výroby DPS pro mě znamenal velký posun,
mohl jsem vytvářet poměrně složité motivy. Jediným problémem byla
reprodukovatelnost takového návrhu. Používal jsem proto milimetrový
papír pro prvotní zakreslení důležitých bodů na desku a poté následovalo
dokreslení podle předlohy taktéž nejprve nakreslené na milimetrový
papír. Samozřejmě u jednoduchých desek jsem kreslil rovnou. Postupem
času jsem získal celkem cvik a pomocí technických šablonek se nechaly
udělat celkem vzhledné desky. Tato metoda mi vydržela mnoho let. Jenom
chlorid železitý už nebyl z čističky, ale koupený přímo na leptání DPS.
Toto je jedna z mých posledních desek kde
jsem motiv kreslil rukou
Především z důvodu přechodu na SMD součástky a
potřeby reprodukovatelnosti jsem začal systematicky používat návrhový
software a přenos motivu fotocestou.
Pro přenos motivu fotocestou jsem potřeboval zdroj UV
světla. Proto jsem si vyrobil UV osvitku s časovačem. Podrobně o její
výrobě
zde.
Jako fotocitlivý cuprextit používám desky s naĺepenou
fólií. Výhoda je jednak ve vysoce odolném povrchu a zároveň snadné
vyvolání po osvícení v roztoku uhličitanu sodného.
Jedinou agresivní kapalinou je tak chlorid železitý.
Agresivní je hlavně z pohledu obarvení oblečení na které se při
neopatrné manipulaci dostane.
Dalším důležitým krokem při výrobě DPS je mechanické
opracování. Hlavním problémem bylo vrtání. Před rokem 89 jsem použil
jako základ vrtačky na DPS motorek z posuvu vyřazené jehličkové
tiskárny. Problémem však zůstávaly vhodné vrtáčky. Postupně jsem
zdokonaloval metody opracování, až jsem se rozhodl pro koupi vrtačky se
stojanem od firmy Proxxon a karbidové nástroje.
Když se nyní podívám zpátky, nedokážu si dnes již
představit navrhovat motiv desky z hlavy (hlavně to množství ušetřeného
času díky software), kreslení desek ručně (jak snadné a precizní je
použití fotocesty) a vrtání s precizní vrtačkou s 20000ot/min bez chvění
a házení vrtáčku.
Samozřejmě je v současné době možné si nechat DPS
kompletně vyrobit, ale firem které dělají jednotlivé kusy je málo a
čekací doba, včetně ceny není příliš přívětivá. Rychlejší a levnější je
vlastní výroba. U větších sérií už ale začíná převažovat výhoda
zakázkové výroby a také jí občas využívám.
|