Nikola Tesla se
narodil 10. července 1856 srbským rodičům ve vesnici
Smiljan blízko města
Gospić v dnešním
Chorvatsku. Po absolvování
gymnázia v
Karlovaci odešel studovat
fyziku a matematiku na polytechniku ve
Štýrském Hradci. V prvním
ročníku složil deset zkoušek s vyznamenáním. Profesoři brzy
poznali Teslův talent a umožnili mu, aby pomáhal při fyzikálních
pokusech. Při studiu se Tesla setkal s Gramovým dynamem a po
mnoha pokusech s ním se utvrdil v tom, že motory na stejnosměrný
proud se nehodí pro praktické využití a v létě 1883 zkonstruoval
první motor na střídavý proud. Otec přesvědčil Teslu, aby
studoval na Karlově
Univerzitě v Praze, kterou
navštěvoval v letním semestru 1880. Zde byl ovlivněn
Ernstem Machem. Po otcově smrti
ale studia na univerzitě zanechal (měl dokončen jen jeden
semestr).
V roce 1880 se
přestěhoval do
Budapešti, kde pracoval v
telegrafní společnosti a začal se intenzivně zabývat výzkumem
elektřiny, přičemž objevil princip střídavého proudu. O dva roky
později se přestěhoval do Paříže a v červnu 1884 se natrvalo
usadil ve Spojených státech (občanství USA získal v roce 1891).
Tesla začal v
roce 1884 pracovat ve společnosti Edison Machine Works. Po
neshodách s Edisonem v roce 1886 založil vlastní firmu Tesla
Electric Light & Manufacturing. Firma především vyráběla a
patentovala vylepšení pro
obloukové lampy. Tesla se však
chtěl věnovat strojům na střídavý proud, s čímž investoři
nesouhlasili a propustili ho. Nenašel si práci v oboru a jistý
čas jako dělník kopal příkopy. V roce 1887 podepsal smlouvu s
Edisonovým velkým rivalem
Westinghousem, pokračoval v
jeho laboratořích ve výzkumu střídavého proudu a udělal i mnoho
jiných objevů.
V roce 1888
učinil objev, že lze vytvořit točivé
magnetické pole, jestliže jsou
dvě
cívky, postavené do pravého
úhlu, napájeny střídavým proudem s
fázovým posunem 90 stupňů.
Tento objev umožnil vynález střídavého indukčního motoru, jenž
se dnes obvykle nazývá
asynchronní motor. Hlavní
výhodou asynchronního motoru (proti stejnosměrným a
komutátorovým motorům) je to, že ke své činnosti nepotřebuje
komutátor, proto je levnější,
má vyšší životnost a hlavně účinnost. Tímto vynálezem odstranil
poslední překážku pro rozvoj distribučních sítí střídavého
proudu.
Roku 1891 se
začal zabývat technologií rádiového přenosu a v roce 1893 jako
první na světě veřejně předvedl radiokomunikační přístroj.
Teslovy objevy a vynálezy pokračovaly i v následujících letech:
nechal si přihlásit kolem 300 patentů. Mnoho jeho objevů vzniklo
jako vedlejší produkt základního výzkumu a někdy si ihned
neuvědomil jejich budoucí potenciál, a tak je nepublikoval a
později mu nebylo přisouzeno prvenství.
V 90. letech
narůstaly Teslovy konflikty s Edisonem v tzv. „válce
proudů“, v níž se horlivě diskutovalo o vhodnosti
užití stejnosměrného nebo střídavého elektrického proudu v
rozvodné síti. Edison, který si chtěl udržet příjmy z patentů na
stejnosměrné přístroje, vynaložil mnoho úsilí a prostředků, aby
Teslův koncept znevěrohodnil, ale nakonec neuspěl a v roce 1896
firma Westinghouse Electric Corporation uvedla do provozu velkou
elektrárnu na
Niagarských vodopádech s
rozvodným systémem využívajícím Teslovy transformátory napětí,
které zanedlouho zcela vytlačily stejnosměrné rozvody.
V roce 1899 se
Tesla přestěhoval do městečka
Colorado Springs, kde si
vybudoval velkou specializovanou laboratoř, ve kterém se několik
měsíců zabýval pokročilými a vizionářskými výzkumy souvisejícími
hlavně s bezdrátovým přenosem elektrické energie. V roce 1900
Tesla Colorado Springs opustil, získal finance od miliardáře
J. P. Morgana a s jejich pomocí
se pustil do velkého projektu tzv. Wardenclyffské věže, která
měla umožňovat bezdrátovou distribuci elektřiny na velké
vzdálenosti. S výstavbou 57 metrů vysoké věže se začalo na
Long Islandu následující rok,
celý projekt si však vyžadoval další financování a když Morgan
po několika letech neviděl návratnost svých investic, přestal
Teslu podporovat. Přestože se Tesla snažil získat prostředky z
jiných zdrojů, nebyl úspěšný, projekt nebyl dokončen a
Wardenclyffská věž byla v roce 1917 zbořena. Tesla se navíc
dostal do velkých právních tahanic s Guglielmem Marconim o
vynález rádia. Teslu velmi znechutilo, když Marconi dostal v
roce 1909 Nobelovu cenu za fyziku pro objev rádia, ačkoli on ho
objevil už několik let před ním. Přestože jeho prvenství bylo
jednoznačně prokazatelné, Marconi měl v té době velký vliv a tak
tento spor nakonec vyřešil soud v Teslův prospěch až v roce
1943, tři měsíce po Teslově smrti.
Teslovy
finanční problémy narůstaly, nedařilo se mu získat finance na
své projekty a po první světové válce se stáhl do ústraní. Dále
pokračoval ve výzkumech, ale už více v teoretické rovině,
přičemž se zabýval futuristickými projekty, jako např. tzv.
paprsky smrti (teleforce), které v době
2. světové války nabídl vládě
USA k případné obraně proti nacistickému Německu, nebo
létajícími stroji poháněnými elektromagnetickým polem. Nikola
Tesla zemřel 7. ledna 1943 v pokoji hotelu New Yorker.
