Jednalo se o potomka starého šlechtického
rodu. Již ve čtrnácti letech publikoval svou první vědeckou
práci. Jako šestnáctiletý začal studovat v roce 1847 univerzitu
v Edinburghu. V roce 1850 (19-letý) přestoupil do Cambridge. V
roce 1856 (25-letý) byl pozván jako profesor na univerzitu v
Aberdeenu. V letech 1860–1865 byl profesorem na King's College v
Londýně. Po té se uchýlil na své venkovské sídlo a věnoval se
práci na matematickém zpracování Faradayových pozorování.
Zjistil existenci elektromagnetických vln i
že světlo je také elektromagnetické vlnění. Roku 1866 významně
zdokonalil kinetickou teorii plynů vytvořenou Rudolfem Clausiem.
Jako první vysvětlil, proč Měsíc nemůže mít vlastní atmosféru
(střední rychlost molekul je vyšší než úniková (2.kosmická)
rychlost na povrchu Měsíce, takže veškerá atmosféra by se rychle
rozptýlila do vesmíru).
Položil fyzikální základy teorie barevné
fotografie v Londýně 17. května 1861. Promítl na plátno současně
tři černobílé snímky barevné řádové stuhy přes červený, zelený a
modrý filtr, které byly předtím exponovány přes filtry stejných
barev. Prokázal tak princip aditivního míchání
barev. Ve skutečnosti však byla použita exponovaná fotocitlivá
emulze necitlivá na červenou barvu. Místo červené byla na snímku
přes červený filtr exponována okem neviditelná ultrafialová část
spektra. Prakticky však byla tato technika kvůli své
komplikovanosti nepoužitelná.
V roce 1871 se nechal přemluvit, aby se stal
přednostou nově zřízené experimentální laboratoře v Cambridgi.
Jednalo se o tzv. Cavendishovu laboratoř. Zde pracoval a učil až
do své smrti (zemřel na rakovinu ve věku 48 let).
Díla
· Traktát o elektřině a magnetismu
· O vzájemném vztahu matematiky a fyziky
· O matematické klasifikaci fyzikálních veličin
· O Faradayových siločárách
Pocty
· Na jeho počest byla pojmenována jednotka
magnetického toku (obecně zaznamenává jako f) v soustavě
jednotek CGS jako Maxwell (Mx).
· Podobně je pojmenován jeho jménem i horský masiv
Maxwell Montes na Venuši.
· Teleskop Jamese Clerka Maxwella je s průměrem zrcadla
15 m největší astronomický teleskop na světě.
· Jeho jméno nese také mezera mezi Saturnovými prstenci.