Významný anglický chemik a fyzik který v roce
1831 objevil elektromagnetickou indukci, magnetické a elektrické
siločáry. Jeho objev byl významný v tom, že doposud se
elektrická energie vyráběla pouze chemickou metodou z baterií.
Faraday tak dal teoretický základ pro všechny elektromotory a
dynama. Další jeho objevy souvisí s chemií - obohatil odborné
názvosloví o důležité pojmy, jako jsou anoda, katoda, elektroda
a iont.
Narodil se na venkově ve vesničce Newington,
Surrey (nyní předměstí Londýna) ve velmi chudé a nábožensky
založené rodině. Jeho otec byl kovář, který se přestěhoval ze
severu Anglie již před rokem 1791 hledat práci. Jeho matka byla
žena velmi klidná a moudrá, která podporovala svého syna citově
přes těžké dětství. Faraday byl třetí ze čtyř dětí, všichni měli
co dělat, aby se dosyta najedli, neboť jejich otec byl často
nemocný a neschopný soustavné práce.Rodina po celá léta žila v
bídě. Malý Michael se málokdy dosyta najedl, a když mu bylo
dvanáct let, musel začít vydělávat. Protože byl šikovný, dostal
se do učení ke knihvazači. Jeho rukama procházely nejrůznější
spisy, a když je potají četl, před jeho úžaslýma očima se
otevřel podivuhodný a záhadný svět vědy.
V r. 1812 začal navštěvovat veřejné přednášky
známého chemika sira Humphry Davyho. Věhlasný profesor si všiml
mladíkova zájmu a nadání a rozhodl se udělat z něj svého žáka. V
roce 1815 Davy zaměstnal Faradaye jako asistenta v chemické
laboratoři londýnského Královského institutu. Každý týden
vymýšlel nějaký nový pokus pro pobavení členů a příznivců
institutu z vysoké společnosti. Při těchto experimentech Faraday
objevil nové chemické sloučeniny, zabýval se zkapalňováním plynů
a brzy si získal pověst zručného chemika. Jeho popularitě určitě
pomohlo, že neměl žádné matematické vzdělání a ve svých
přednáškách i odborných pracích nikdy nepoužil jediný vzorec.
Zato z něj ale neustálá potřeba nových nápadů udělal jednoho z
nejlepších experimentátorů všech dob a své posluchače okouzloval
schopností vyložit i ten nejsložitější problém dokonale názorným
způsobem. To platilo i o tak nehmotných jevech jako elektřina a
magnetismus. V roce 1824 byl zvolen členem britské Akademie věd
a o rok později jmenován ředitelem jejich laboratoří. V té době
byl už dobře finančně zajištěn, měl útulný byt přímo v budově
Královského institutu a mohl se oženit.
Během svých pokusů v roce 1821 zjistil, že
elektrický proud procházející vodičem může vyvolat magnetickou
sílu. Celých deset let strávil snahou dokázat, že existuje i
opačná možnost- aby působení magnetu vyvolalo elektrický proud.
V roce 1831 se konečně objevil úspěch: Faraday objevil
elektromagnetickou indukci a dokázal, že elektřina a magnetismus
jsou pouze dva různé projevy jediného jevu — elektromagnetismu.
To byl klíčový objev, který měl už brzy přinést dalekosáhlé
důsledky. Ve 40. letech 19. století vytvořil teorii
elektromagnetických polí založenou na zcela novém pojmu
elektrických a magnetických siločar. O dvacet let později
myšlenku upřesnil jiný Angličan James Maxwell a vytvořil rovnice
pro popis elektromagnetického pole.
